Pohled české populace na Řeky je veskrze pozitivní, v jistých ohledech bližší západním Středozemcům, reprezentovaným Francouzi, Španěly a Italy. Češi vnímají Řeky podstatně lépe, než příslušníky ostatních balkánských národů a národů východního Středozemí. Řecko jako stát se těší u české populace obdobné míře sympatií, jako jeho obyvatelé. Mezi ním a státy, které za Řeckem v sympatiích obyvatel České republiky zaostávají, však již není takový rozdíl – konkrétně v případě Chorvatska.
Osobní znalost lidí řeckého původu v České republice je signifikantně závislá na regionu, v němž respondenti žijí; její nejvyšší míra se vyskytuje v Moravskoslezském kraji. Podobně největší povědomí obyvatel o akcích prezentujících řeckou minoritu bylo prokázáno na severní Moravě, vedle již zmíněného Moravskoslezského kraje také v kraji Olomouckém.
Sociální distance české populace od Řeků je do značné míry determinována sociodemografickými charakteristikami obyvatel. Obecně lze říci, že vyšší stupeň dosaženého vzdělání, větší velikost obce, vyšší kategorie socioekonomického statusu a nižší věk jsou faktory, které pozitivně ovlivňují míru sociální distance, tolerance a snášenlivosti. Ve spojitosti s vnímáním Řeků a Řecka hraje neméně důležitou roli kraj, v němž respondent žije. Jsou to opět kraje s významnějším zastoupením řecké komunity, jejichž obyvatelé logicky zaujímají k Řekům příznivější postoje než obyvatelé jiných geografických prostor České republiky.
Stereotypy ve vnímání Helénů jsou v české populaci zakořeněny tak univerzálně, že je signifikantně neovlivňují žádné sociodemografické charakteristiky obyvatel České republiky. Drobné, avšak statisticky irelevantní výkyvy směrem k pozitivním pólům na škálách protikladných charakteristik činí ideálním typem osoby, nejpozitivněji stereotypizující Řeky, mladou vysokoškolsky vzdělanou ženu, jež zaujímá v zaměstnání vedoucí pozici a žije v Praze. Není však vyloučeno, že se může jednat o ideální typ tolerantního, otevřeného a kosmopolitního člověka obecně.
Z výsledků průzkumu veřejného mínění jednoznačně vyplynulo, že nejsignifikantnějším determinantem jakýchkoli postojů k Řecku a Řekům, stejně jako povědomí o akcích a prezentacích řecké národnostní menšiny je to, zda se respondenti osobně znají, či naopak neznají s lidmi řeckého původu.
Zvláštní analýza dat získaných odpověďmi brněnských respondentů prokázala, že Brňané k Řekům chovají větší míru náklonnosti a sympatií než česká populace obecně.